Kompletní pivovary dodáváme "na klíč" v rozsahu:

šrotovna (suchý nebo mokrý způsob šrotování), varna s příslušenstvím, chlazení mladiny, kvašení a ležení piva
v cylindrokónických tancích, výroba čisté kvasničné kultury, uskladnění kvasnic, filtrace piva a přetlačné tanky, sanitační stanice, jímání CO2, vodní hospodářství, lahvárenská linka, linka na plnění sudů KEG, elektroinstalace a řízení technologických procesů, strojní chlazení, tlakovzdušná stanice a kotel na výrobu páry. Otázky úpravy technologické vody a likvidace odpadních vod jsou řešeny podle konkrétních požadavků zákazníka.

Dodávky realizujeme ve spolupráci s celou řadou kvalitních výrobců jednotlivých zařízení v plném rozsahu nebo formou rekonstrukce a modernizace vybraných technologických uzlů.

Při řešení koncepce každého pivovaru vycházíme z požadavku minimálních stavebních investic, maximálního využití tepelné energie, omezení negativního vlivu na životní prostředí, provozní spolehlivosti a hospodárnosti. Kvalifikovaný tým inženýrů naší firmy je schopen poskytnout své služby ve fázi rozhodování o investici (technicko-ekonomická studie, Lay-out, zadání stavby) tak i po dodání zařízení ve formě šéfmontáže, zkušebního provozu, zavedení procesní technologie i zaučení obsluhujícího personálu.

Varna bývá právem označována za "srdce pivovaru", protože její funkce má zásadní vliv na výkon pivovaru, jakost vyráběného piva, hospodárnost využití vstupních surovin i spotřebu tepelné energie. Proto věnujeme jejímu řešení obzvláštní pozornost. V moderním pojetí je koncepce varny zpravidla spojena s řešením šrotováním sladu, chlazení mladiny, teplovodním hospodářstvím, zásobníkem mláta, sanitací a automatickým řízení technologického procesu.

Pro jednotlivé varianty varen jsou k dispozici vystírací, rmutovací a rmutovystírací pánve, scezovací kádě nebo sladinové filtry, mladinové pánve s vnitřním nebo externím vařákem mladiny, vařáky surogátů, sběrače sladiny a vířivé kádě. Nádoby přitom dodáváme pro suchý i mokrý způsob šrotování sladu a dekokční nebo infuzní způsob rmutování.

Výchozím materiálem pro výrobu nádob varny je chromniklová nerezavějící ocel, která díky svému kvalitnímu zpracování a povrchové úpravě vytváří spolu s architektonickým řešením stavby příjemný vzhled interiéru a dobré podmínky pro obsluhu.

Technologický úspěch našich scezovacích kádí spočívá v následujících konstrukčních prvcích:

• nerezové scezovací dno s volnou průtočnou plochou min. 12 %
• nátok rmutů spodem, který zaručuje lepší rozložení vrstvy mláta a snižuje příjem kyslíku
• kypřící stroj opatřený rovnými a tvarovanými noži v počtu 2 kusy/m2 zajišťující rovnoměrné a intenzivní prořezání mláta
• otáčky kypřícího stroje řízené frekvenčním měničem zajišťující minimální zakalení sladiny
• zvýšený počet scezovacích trubek (min 1 kus/m2) opatřených nátokovým kuželem zajišťuje rovnoměrné vyslazování
• zvýšený počet nastavitelných mycích trysek (do 2 kusů/m2) zajišťuje dokonalé vymytí prostoru pod scezovacími síty
• řízení scezování počítačem, který optimalizuje proces tak, že množství scezené sladiny prakticky lineárně roste bez časových prodlev

Takto vybavené scezovací kádě dosahují výkon 8 várek/24 hod (zatížení scezovacího dna do 180 kg/m2 při suchém šrotování sladu).

Moderní nerezové mladinové pánve jsou vybaveny vestavěným trubkovým vařákem. Soustředění topné plochy do středu mladinové pánve zajišťuje spolu s cirkulačním válcem intensivní středové proudění mladiny bez výrazné tvorby pěny. Pro více mladinových pánví lze použít společný externí vařák mladiny. V případě rekonstrukcí lze vařák zapustit do středové části stávajícího topného dna (jednoduchá montáž, malá potřeba sanitačního prostředku).

Součástí mladinové pánve jsou nádoby pro rozpouštění jednotlivých dávek chmelového extraktu a granulí. Mladinové pánve dodáváme pro nízkotlaký nebo beztlaký chmelovar. Teplo odcházejících brýdových par je využíváno nejjednodušším způsobem v brýdovém kondenzátoru k ohřevu vody, kterou je možno v případě nízkotlakého chmelovaru, dále využít k předehřevu sladiny.

V případě vícenádobových varen lze v brýdovém kondenzátoru přímo ohřívat sladinu.

V poslední době jsou pro kvašení a ležení piva téměř výhradně používány nerezové cylindrokónické tanky umístěné na volném prostranstvím nebo v budově.

Tanky jsou opatřeny chladícími duplikátory pro chlazení přímým odparem čpavku nebo glykolem, přetlakovou a podtlakovou armaturou, odvodem CO2, stabilní nebo rotační mycí hlavicí a zařízením pro udržování zvoleného vnitřního přetlaku. Tanky jsou izolovány pěnovým polyuretanem s obložením hliníkovým plechem.

Přednosti cylindrokónických tanků spočívají v možnosti použití různých technologických postupů (oddělené kvašení a dokvašování, jednofázový postup kvašení a dokvašování, různé tepelné a tlakové režimy), prakticky dokonalé mytí tanků, možnost jímání CO2, jednoduché oddělování kvasnic a možnost automatizace procesu. To vše zajišťuje rovnoměrnou a vysokou jakost piva.

Automaticky řízené sanitační stanice pro čištění zařízení a potrubí metodou CIP sestávají z úschovných nádob na kyselý a zásaditý sanitační roztok, nádoby na poslední mycí vodu a případně nádoby na čistou mycí vodu. Stanice je kompletována odstředivými čerpadly, dávkovacími čerpadly, zásobníky na koncentrované sanitační prostředky, výměníkem pro ohřev sanitačních roztoků a řídícím systémem.

Koncepce sanitační stanice vychází z požadavku max. úspory provozních nákladů (spotřeba sanitačních prostředků, vody a energie) při dodržení jakosti sanitace. Proto sanitační roztoky necirkulují přes úschovné nádrže, ale do jednotlivých sanitačních okruhů je přečerpáno dané množství sanitačního roztoku, který v okruhu cirkuluje, je případně ohříván a při snížení koncentrace je do něho dávkován koncentrovaný sanitační prostředek. Nádoba na čistou mycí vodu je použita pouze v případě potřeby snížení okamžitého špičkového odběru vody.

Samostatnými sanitačními stanicemi je zpravidla vybavena varna a odděleně výrobní úsek nefiltrovaného a filtrovaného piva.

V souladu s požadavky zákazníků můžeme automatizovat jednotlivé provozní soubory nebo celý výrobní proces. V komplexní automatizaci výroby piva jsou zahrnuty všechny provozní soubory počínaje příjmem sladu, šrotovnou a varnou přes kvašení mladiny a konče stáčecí linkou. Všechny tyto soubory jsou ovládány moderními řídícími průmyslovými automaty ve spolupráci s výkonnými počítači pro vizualizaci. Struktura řídícího systému je dvou až tříúrovňová a řídící systém je řešen jako distribuovaný.

Řídící proces může probíhat na třech provozních úrovních:

• plně automatický provoz
• ruční provoz přes ovládací prvky na monitoru
• provoz z deblokačních skříněk umístěných přímo u technologickýchzařízení.

Plně automatický provoz je rozdělen do dílčích technologických kroků, jejichž vykonávání může obsluha ovlivňovat prostřednictvím receptur, ve kterých jsou definovány technologické parametry pro řízení technologie.

O průběhu automatického provozu, resp. právě probíhajícím technologickém kroku, je obsluha informována na obrazovce monitoru a prostřednictvím grafů procesních veličin, které se průběžně zapisují do archívu.

Automatický režim lze kdykoliv přerušit, některé technologické kroky provést v režimu ručním a opět vrátit do automatického režimu. To umožňuje kdykoliv plynule přecházet mezi automatickým a ručním režimem.